Na této stránce se pokusíme soustředit judikaturu Nejvyššího správního soudu, která se týká ochrany přírody a krajiny, především pak ochrany zeleně ve městech.
1 ) Zapojené porosty nelze vykácet bez povolení kácení, i když se jedná o podměrečné ovocné stromy a keře na pozemku vedeném v katastru nemovitostí jako zahrad.
Řízení o povolení kácení jsou často obcházena tvrzení, že jedná-li se o kácení ovocných stromů na pozemcích v katastru nemovitostí vedených jako zahrada, není ke kácení potřeba žádného povolení, bez ohledu na obvod kmene stromu či množství takto kácených stromů. Prohra Ministerstva životního prostředí v soudním sporu daná rozsudkem NSS_7As_216_2016_1600030_zapojene_porosty_okap_linie_korun.pdf v bodě 22 sděluje, že
“(22) Je tak možno uzavřít, že plocha zapojených porostů dřevin ve smyslu § 3písm. b) vyhlášky č. 189/2013 Sb. má být určována na základě průmětu korun dřevin tvořících patro na rovinu, nikoli pouze na základě spojnic mezi jejich kmeny.”
To znamená, že o zapojené porosty se jedná vždy v případě jakýchkoliv stromů a keřů bez ohledu na polohu a průměr jejich kmenů či typu pozemku, pod kterým je veden v katastru nemovitostí. Stačí, aby půdorys korun stromů a keřů tvořil spojitou plochu větší než 40m2. Takovýto zapojený porost nelze podle zákona ve městech vykácet bez zahájení řízení o povolení kácení, jehož výsledkem je povolení kácení.