Dokud bude realitní trh v ČR fungovat na principu letadla, sebevětší výstavba bytovou krizi nevyřeší
V důsledku nových komunikačních technologií a boomu sociálních sítí fungujících prakticky bez regulace je společnost stále snadněji manipulovatelná. Jakákoliv dostatečně silná vlivová skupina mající společný cíl dokáže pomocí těchto nástrojů ovládnout veřejný prostor do takové míry, že široká veřejnost začne v dobré víře jednat třeba i ve svůj neprospěch. Propagandě takovéto vlivové skupiny totiž podlehne nejenom průměrný neinformovaný občan, ale i celé politické strany, či štáby veřejnoprávních médií.
V České republice je více takovýchto vlivových skupin. My se však nyní zaměříme na tu, která se u nás snaží vytvořit realitní bublinu. A bohužel lze konstatovat, že se jí to daří.
Jestliže pokřivíte volný trh nastavením daňového systému, důchodového systému a systému nájemního bydlení takovým způsobem, že primárním důvodem nákupu bytů už není potřeba bydlení, ale pouhá investice, pak zcela bezpečně vznikne realitní bublina. Zakoupenou nemovitost, za kterou majitel platí v porovnání s jinými zeměmi zanedbatelnou daň, které neustále stoupá cena a může jí kdykoliv díky neexistenci daně z převodu nemovitosti beze ztráty prodat, není za účelem zisku potřeba ani pronajímat. S nájemníkem a údržbou bytu jsou totiž jen potíže a další náklady. Je mnohem snazší nechat vydělávat byt sám o sobě. Ceny bytů letí nahoru proto, že na straně poptávky je prakticky neomezený kapitál zahraničních i domácích investičních fondů a drobných investorů, zatímco na straně nabídky jsou z principu pouze omezené kapacity měst a možnosti výstavby.
Kvůli tomuto dnešnímu stavu realitního trhu se nejen v Praze hromadí neobývané byty a přitom ceny nemovitostí letí strmě vzhůru. Čím dříve kdokoliv koupil nemovitost, tím výše na tomto letadle vyletěl vzhůru a vlastně už ani nemá zájem, aby zamrzlý realitní trh začal opět fungovat.
Jádro vlivové skupiny, které se podařilo toto letadlo odstartovat, tvoří developeři a dogmatičtí zahuščovači měst z řad architektů. Konkrétně v Praze, která se posléze stala vzorem pro další velká města, nahradil evoluci rozvoje města revolucí pražský primátor Tomáš Hudeček (za kterého se posměšně říkávalo „Hudeček zastaví vám dvoreček“). Hudeček pod vlivem dogmatických architektů zrušil stávající instituci Útvar hlavního architekta hlavního města Prahy (ÚRM) a nahradil ji Institutem plánování a rozvoje Prahy (IPR). Nově zřízený IPR, financovaný z veřejných peněz, zaplněný nově příchozími, propagandou zahušťování nasáklými čerstvými absolventy katedry architektury převzal nejen agendu původního ÚRM, jako je tvorba Územního plánu, Zásad územního rozvoje, atd. , ale především se vrhl do propagační činnosti, které postupně podlehla celá společnost postupem uvedeným v úvodu článku. IPR přesvědčil politiky zastupitelstva HMP o potřebě pohřbít stávající územní plán jako neschopný dalšího rozvoje města a posledních deset let se snaží přes odpor městských částí a informované občanské společnosti protlačit nový takzvaný Metropolitní plán Prahy (MPP). K prvním dvěma návrhům MPP pražské městské části a občané poslali desítky tisíc námitek, které chtějí do MPP zapracovat.
Když k propagační činnosti IPRu připočteme prakticky neomezené finanční zdroje developerské lobby, není překvapující tlak na veřejnost, kterého jsme svědky. V bodech shrnu kostru propagandy této lobby:
- Krizi bydlení vyřeší jen výrazné navýšení výstavby – jak jsme si vysvětlili v úvodu článku, jde o demagogii a velice nebezpečnou lež, která má jediný cíl a tím je exploatace veřejného prostoru ve městech.
- Za pomalost výstavby může byrokracie/přeregulovanost – regulace není nic jiného než systém vyvažování veřejných zájmů v daném území. Tímto bojem proti regulaci developeři ve skutečnosti volají po naprosté svévoli při své výstavbě. Zpoždění v povolování staveb jsou v drtivé části případů způsobená tím, že developer zkouší protlačit stavebními úřady stavbu rozměrnější, než umožňuje územní plán, v místech nesplňující hygienické limity hluky, exhalací, ničící památky či zákonem chráněnou zeleň, atd. Kdyby v ČR fungoval právní stát (úřady, soudy), developeři by se o podvody ani nepokoušeli. Smutnou skutečností je, že většinou jim různé druhy nezákonností procházejí a tím jsou motivování k porušováním zákonů v následujících projektech. Takováto řízení, jestliže narazí na odpor místních obyvatel, zaberou více času. A právě to chtějí developeři vyřešit odstraněním zákonných požadavků viz článek Developerská lobby zlikviduje Piráty stejně, jako před 15-ti lety zlikvidovali solární baroni Stranu zelených. Developeři chtějí napravit důsledky nefunkčního právního státu uzákoněním svévole.
- MPP oproti stávajícímu územnímu plánu zahušťuje Prahu pouze novou výstavbou na brownfieldech, jako jsou staré průmyslové provozy, seřazovací nádraží, atd. – bohužel pod záminkou nového územního plánu se umožňuje developerům stavět do větších výšek a na místa i tam, kde to stávající územní plán neumožňuje – tedy především na úkor veřejného prostoru a funkční vzrostlé zeleně.
- Praha je skanzen pro turisty! Tímto heslem chce IPR rozbít poslední fungující regulaci památkářů bránící svévoli developerů+architektů stavět/bourat cokoliv, kdekoliv. UNESCO proto zvažuje Prahu zapsat na seznam ohrožených památek viz příspěvek v ČT24.
- Připravujeme města na důsledky klimatické změny. Po přečtení článku až do tohoto místa už asi nikoho nepřekvapí, že architekty a developery navrhovaným opatřením proti přibývajícímu počtu tropických dní je ještě hustější a vyšší zástavba bez vzrostlých stromů, které prý brání proudění vzduchu viz Události komentáře z 10.7. 2023 – Příprava na horkou budoucnost. Je to samozřejmě nesmysl a Praha a další města se dříve nebo později nevyhnou krokům, které nyní například realizuje Paříž viz iDNES z 19. listopadu 2024 . Protože jedině funkční zelně na rostlém terénu (povrch schopný vsakovat dešťovou vodu) je schopna odpařováním ochlazovat své okolí.
- Praha má mnohem lepší životní prostředí než prakticky všechna ostatních města v ČR viz index obcí sestavený firmou Deloitte – jedná se o další záměrnou lež. Pražané jsou více než v jiných obcích ohroženi hlukem (developeři prosadili změkčení limitů hluku) a emisemi především z individuální městské dopravy viz například měření oxidů dusíku viz NOx 2024. Jde jen o další manipulaci třetí velké skupiny profitující na pražské realitní bublině, kterou jsou bankéři.
Skutečně funkční opatření řešící bytovou krizi v ČR
Mezi jediná skutečně funkční opatření, která vrátí na nemovitostní trh stovky prázdných bytů a tím výrazně zlepší dostupnost bydlení je změna úrovně zdanění majetku alespoň na průměrnou hodnotu zemí OECD , či ještě lépe zavedení progresivního zdanění nemovitostí. Koleno začátku progrese zdanění by mohlo být například okolo 15mil celkové ceny vlastněných nemovitostí tak, aby se nedotklo majitelů jednotek nemovitostí, ale pouze větších a velkých investorů.
Dále navrácení daně z převodu nemovitostí, která byla pod tlakem a propagandy developerů zrušena v roce 2020 viz Ministerstvo financí. Developeři argumentovali tím, že zrušení daně sníží ceny nemovitostí. Ve skutečnosti spekulativní nákupy/prodeje naopak ceny nemovitostí zvýšily.
Třetí opatření, které by omezilo investiční skupování nemovitostí, je možná překvapující. Je to důsledné potírání Švarc systému v hojné míře provozovaném v ČR. Především kancelářští OSVČ, kteří odklánění daně a odvody státu pomocí tohoto podvodu, si své „důchodové pojištění“ často řeší pomocí investičních bytů. Vedle zahraničních investorů jsou to právě tito lidé, kteří přifukují bublinu našeho realitního trhu. Proto část výnosů ze zdanění nemovitostí by bylo spravedlivé vrátit zpátky do průběžného důchodového systému, který se bankovní lobby dlouhodobě snaží položit na kolena, aby jej mohla následně zprivatizovat. To už je však na samostatný článek.
